WITTGENSTEINŮV KUFÍREK – O ČERNÉ KOČCE 3/

7. dubna 2015 v 10:19





Bylo to v pátek 17. listopadu 1989 večer někdy okolo 21. hodiny, co se sotva postřehnutelnou změnou zdejší obyvatelstvo změnilo v dobytek.

Roky předtím jsem si s řadou překážek a zákazů občas udělal animovaný film, dokonce i pár dramaturgií v kamenných divadlech.
Na začátku léta roku 89. mě z jednoho vyrazili, ale v jiném jsem měl premiéru 17. či kterého tenkrát prosince.

Od té doby nic.

(Jenom asi po 2 měsících mi pochválil básník Miroslav Holub divadelní program k představení jako nejlepší, který držel v životě v ruce - dokonce s mne velmi potěšujícím dovětkem, že v něm naprosto nerozpoznával, které texty jsou jeho, a které Andy Warhola.)

Jak jsem prorokoval, český hraný film jako tvorba kinematografické povahy neexistuje, co se mi snaží vemluvit jako animovaný film, s tímto intelektuálním žánrem toho až tolik společného nemá, divadelní repertoár nesleduji již čtvrtstoletí, některé jeho koryfeje či lodivody osobně neblaze znaje z minula.

Zbývá mi pouze každým rokem si najmout na čtrnáct dnů čekárnu jednoho zapomenutého nádraží, stanovit téma ve Wittgensteinově tradici, poprosit o účast výtvarné umělce ze zdejších autorských metropolí, jak moje snaha dopadne, popsal jsem hned v úvodu onou zmínkou o dobytku.


Kdysi jsem dělal animovaný film, kreslený snad ani jeden, přesto jsem se kvůli inspiraci chodil koukat o patro výš na fázařky, no a dneska se mi tamta dávná zkušenost hodí, abych na jejím příkladu rozvinul můj včerejší námět o zobrazování slova ničím.

Paní fázařky tenkrát dávno rozkreslovaly dotyčný jeden záběr na komín astralónových fólií naložených na sebe.
Každá fólie pokrytá dílčí kresbou záběru byla předtím průhledná.
Kdyby je člověk odnímal z vrchu po jedné, na konci by mu nezbylo nic - tedy jen poslední průhledná fólie.

Z původního vizuálně složitého nic.
Popřípadě: tvarově existující viditelné průhledné nic.

Jako včera.


VÝSTAVNÍ SE TADY STÁVÁ ZKUŠENOST - PŘÍPADNĚ S AUTORSKOU PRACÍ NÁHLÝ SOUVISEJÍCÍ ZÁŽITEK.

Tedy poznámkový a dokumentující aparát takovéto erase - možná jdoucí prostřednictvím zkoumání intelektuální faktu až za (popřípadě na) onen Wittgensteinův stav věci.

Samozřejmě, by možno tuhletu letmou impresi rozvíjet nebo různorodě pokoušet, dokonce variovat k novým nápadům - ale mezi dobytkem?

(Ne, co jsem viděl - ale co jsem při onom vidění přehlídnul.)



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama