POSTSKRIPTUM. (2(

3. listopadu 2014 v 10:59



Aniž jsem zrovna tohle včera navečer hledal, našel jsem zrovna to, co už jsem předtím mnohokrát minul, co mi však přineslo onu starořeckou anagnoris, čili rozpomenutí - jakož i malé dílčí poučení současně.
Čili: přihodilo se mi cosi, co případné hledané mé příští prázdninové spolucestující jako obdobné doposud jediným věcným příkladem v ústrety nabídnout nemohu.


Mnohokrát jsem v mysli projížděl onu Wittgensteinovu trať Vídeň-Krakov, tam, jakož po týchž kolejích i nazpátek, nesčíslněkrát jsem už po ní i vlaky jel.
Oněch 215 kilometrů trasy mapou mám za tu dobu v oku - přesto jsem zůstal jediným letmým pohledem včera večer náhle udiven.

Můj údiv i náhlý letmý stav oné anagnoris souvisí s pravou horní částí dotyčné mapy, s oním hraničním místopisem území dnešního Polska rozděleným tenkrát mezi 3 státy: Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko.
Proto není divu, že v Krakově sídlil zásadně obranný pevnostní dělostřelecký pluk, k němuž tehdy Wittgenstein 9. srpna 1914 narukoval. Vždyť na ruské hranice to bylo pouhých 20 kilometrů. Žádné tisíce verst…
Takže opěrný bod zásadní, neboť od Vídně vzdálen pouhých 300 kilometrů, což pro tehdejší armádu byl pěší úkol na 14 dnů.
A vyhlásit válku takovému kolosu protivníka za takového územního ohrožení byla od C. K. Mocnáře docela odvaha. Z Krakova do Ostravy je děly stejně daleko jako dneska z Ostravy do Zlína.

A já si dovčera myslel, že ona C.K. - ruská hranice vedla o 100 kilometrů na sever výše, proto jsem náhle začal rozumět oné scéně z Wajdova filmu WESELE, kterou jsem dosud pouze chápal, obrazu v krajině s mlhou a koněm a na něm ruským kozákem.

Já, nemaje občanský průkaz, ani pas, pro nová viditelná poznávací dobrodružství svoji případnou spolucestující k vizitě za obojí státní hranice pozvat nemohu: ani do Wittgensteinovy Vídně, ani do Wittgensteinova Krakova.

A na úseku z Břeclavi do Petrovic, tam i nazpátek, nenapadá mě prozatím jediná nabídka dobrodružství, zkušenosti/í nebo poznání, jež vyvolala by v nás dvou účastných onen stav nebo zážitek obdobné anagnoris jako včera způsobil jediný cíp století staré mapy.

Ostatně tohle zážitkové prázdno křivky dráhy železnice na mapě jsem již před týdnem vypreparoval a nechal jako obrazec grafu sezvučit, dokonce sám poté převedl na zvuk mobilového vyzvánění.
A tento zvukový výsledek několikahodinového pohybu po celé délce jedné vlakové trasy dlouhé 215 kilometrů zkondenzovaný do několika vteřin melodického zvuku je oním čímsi jediným, co mohu své potenciální prázdninové vlakové partnerce nabídnout jako zážitek nebo jí k účasti motivující zkušenost.
Mobilový zvuk jako pobídka k zájmu, k seznámení.

Táž svého druhu, pokud si stáhne z odkazu https://vimeo.com/110760015 a nainstaluje, posléze jedinečný zvukový identifikát, podle kterého, ač já sám i mobil nemám, ji zaslechnu a poznám mezi všemi jinými.


Takto zní v několika chvílích celá dlouhá trať Břeclav - Petrovice, madam, zvu, ač se s vámi, v souvislosti čehosi jako mé anagnoris, v žádném tamějším vlaku o příštích prázdninách nepotkám.



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama